Léky ovlivňující řízení a pozornost

Obvodní oddělení Policie ČR v Břeclavi ve spolupráci s naší nemocnicí zahájilo informační kampaň POZOR NA LÉKY ZA VOLANTEM!!! 

Na to, která léčiva a jak mohou ovlivnit naše schopnosti řídit motorové vozidlo jsme se zeptali vedoucí Lékárny Nemocnice Břeclav Mgr. Jitky Průdkové.

Jak lze zjistit, zda užívané léky mohou ovlivnit pozornost?

Pod pojmem “látky ovlivňující řízení a pozornost” se rozumí látky, které mohou měnit úroveň bdělosti, pozornosti a vnímání, ať už jako svůj účinek hlavní, vedlejší nebo nežádoucí. Informace je pro pacienta důležitá především tehdy, kdy se v průběhu své léčby chystá vykonávat určité činnosti, které tuto pozornost vyžadují, například řízení dopravního prostředku, práce u strojů nebo další činnosti, které vyžadují zvýšené soustředění a pozornost. V současné době nejsou léky vybaveny piktogramy, které by na možnost ovlivnění např. řidičů upozorňovaly. Upozornění je na obalech maximálně slovní, pro některé pacienty je však nečitelné. Nyní je varování jen součástí příbalového letáku.  

Jak se účinky takovýchto léků projevují?

V závislosti na typu léčiva může dojít k různým změněným reakcím: 

  • pomalejší reaktivita, únava, malátnost a závratě, ospalost, mdloby. 
  • slabší koncentrace a zmatené myšlení. 
  • zkreslené vnímání, halucinace. 
  • přeceňování s následkem nadměrného riskování. 
  • horší koordinace, nemotornost, nestabilita, ztráta rovnováhy, svalová ztuhlost. 
  • chybné rozhodování. 
  • agrese, panická ataka, paranoia. 
  • rozmazané vidění, dvojité vidění, pálení, slzení očí. 
  • tremor, chvění, třes, pocity brnění, točení hlavy, křeče, pocit na zvracení. 

Která léčiva jsou tedy ta “nejvíce“ riziková?

Dle základního mechanismu účinku léčivých látek lze do rizikových skupin zařadit především: 

  • léčiva proti úzkosti a strachu (Neurol, Lexaurin, Elenium, Rivotril, Prothazin).
  • léky na spaní (Stilnox, Zolpidem, Nitrazepam, Diazepam,…). 
  • starší generace antihistaminik (Dithiaden, Fenistil).
  • antidepresiva ( Amitriptylin, Anafranil, Prozac, Fevarin). 
  • neuroleptika (Chlorprothixen, Haloperidol, Tisercin, Prosulpin, Dogmatil, Thioridazin).
  • analgetika (Korylan, Talvosilen, opiáty).
  • látky se zvýšeným nebezpečím u seniorů (léky uvolňující svalovinu – Dorsiflex, Dimexol…,  antiparkinsonika – Akineton, Isicom, Stalevo,…, antiemetika – Kinedryl, Cerucal, Degan, Torecan, spazmolytika – Ditropan, Vesicare, Uroxal). 
  • některé léky na kašel (s obsahem lihu, s účinnou látkou Dextromethorfan-Robitussin nebo Codein).

Lékárníci proto radí, zapamatovat si alespoň obecná pravidla, nač si nejvíc dávat pozor. A to je zaprvé: nekombinovat léky proti bolestem s alkoholem, jelikož je to uspávací koktejl. A za druhé kombinace léků ovlivňujících náladu a emoce, tedy takzvaných psychotropních léčiv s alkoholem. Tady jde nejen opět o uspávací mix, ale může jít i o nevratné poškození psychiky a organismu.

Opatrní byste měli být i v případě souběžného užívání několika léků - mohou vzniknout různé interakce. Nejlepší je poradit se s lékařem, lékárníkem nebo aspoň nahlédnout na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Poznámka závěrem: kdykoli Vám lékař předepisuje či lékárník prodává jakýkoli léčivý přípravek, ptejte se, zda nemá sedativní nežádoucí účinky a přečtěte si příbalový leták, dodržujte dávkování a intervaly mezi jednotlivými dávkami, které Vám předepsal lékař či lékárník, informujte svého lékaře o příp. jiných léčivých přípravcích od Vašich jiných ošetřujících lékařů, při užívání jakýchkoli léčivých přípravků, nepijte alkohol a pamatujte, že přípravky na spaní či zklidnění mohou působit ospalost a malátnost i následující den ráno!