8. září – Světový den fyzioterapie

Již od roku 1951 si na celém světě připomínáme Světový den fyzioterapie a je to také den, kdy byla založena Světová konfederace fyzioterapeutů, jejímž členem je také profesní organizace českých fyzioterapeutů UNIFY – ČR.

Fyzioterapeuti hrají klíčovou roli v pomoci lidem se ztrátou nebo poklesem funkční zdatnosti, ztrátou soběstačnosti a samostatnosti, způsobenou nejrůznějšími onemocněními nebo úrazy a s tím související omezení jejich možností zapojit se do sociálních, společenských a ekonomických aktivit života. Mnoha lidem se dostane adekvátní podpory a fyzioterapie. K mnoha se však stále nedostává, což má velký dopad na rodinu, komunitu a společnost včetně ztráty globálního ekonomického výkonu.

Poselstvím tohoto dne je snaha zvýšit povědomí společnosti o významu fyzioterapie, o její zásadní roli v udržení populace mobilní, výkonné a samostatné, a to především odpovědných institucí, politiků, plátů péče a poskytovatelů, kteří jsou zodpovědní za vytváření podmínek pro přístup a dostupnost fyzioterapie. Ale také každý z nás by si měl  uvědomil, že přiměřenou pohybovou aktivitou může výrazně přispět k prevenci srdečně – cévních, plicních ale také onkologických onemocnění, redukovat počet zranění, předcházet bolestem v pohybovém aparátu, prevenci pracovních úrazů a mnoha dalším.

Profese fyzioterapeuta je profesí krásnou, naplňující, prospěšnou a zasluhující patřičné společenské uznání a ocenění. Vzdělání ve fyzioterapii je dnes získáváno na univerzitách.

Fyzioterapeut disponuje dokonalou odbornou znalostí systémů těla a dovednostmi k léčbě širokého spektra zdravotních problémů, což umožňuje poměrně nezávislé poskytování péče. Ne vždy je však tato péče takto vnímána a hodnocena.

Ve vyspělých zemích dochází k významnému posílení autonomie profese fyzioterapeutů. Podmínkou profesního rozvoje a udržení si znalostí a dovedností v souladu s poznatky soudobé vědy a výzkumu, a pro poskytování terapie dle zásad medicíny na základech důkazu je celoživotní vzdělávání.  Fyzioterapeut je tedy odborníkem v prevenci ztráty a rozvoji nebo návratu schopnosti lidí se pohybovat, pracovat a tedy plnohodnotně žít a pracuje s populací již od novorozenců.

Fyzioterapie v České republice nijak za vyspělým světem nezaostává, v řadě oblastí naopak přinesla světu uznávané koncepty a postupy, stačí jen vzpomenout jména pana profesora Vojty, profesora Levita, profesora Jandy a profesora Koláře. Na straně druhé jsou oblasti, kde se ve světě můžeme přiučit, a to především v oblasti kardiorespirační fyzioterapie a obecně např. využitím aerobních forem zátěže také u pacientů s Parkinsonovou nemocí, roztroušenou sklerózou, po mozkové příhodě a dalších. Nutná je však také odpovědnost k sobě samému a aktivní přístup nemocných  k terapii.

Věřím, že si tento den připomenou nejen fyzioterapeuti, ale také naši pacienti.  A bude pro nás připomenutím, že se při výkonu své profese nemáme za co stydět, můžeme být právem hrdí a také nás všechny povede k zamyšlení, co můžeme vylepšit sami a politici si uvědomí, že i jejich podpora je zapotřebí.

Mgr. Vladan Toufar, prezident UNIFY ČR

Vedoucí fyzioterapeut Nemocnice Břeclav, p.o.